Klíšťová encefalitida

Proč nestačí jen repelent?

S příchodem teplejších dnů se do přírody nevracíme jen my, ale také klíšťata. Najdeme je v lese, v parku, na louce, na zahradě i u cyklostezky. Většina přisátí klíštěte neskončí vážným onemocněním, některá klíšťata ale mohou přenášet infekce, které je dobré nepodceňovat.

Jednou z nich je klíšťová encefalitida, lidově „klíšťovka“. Jde o virové onemocnění, které může zasáhnout mozek, mozkové obaly a nervový systém. Léčba je pouze podpůrná, antibiotika na virus nefungují. O to větší význam má prevence, zejména očkování.

Proti klíšťové encefalitidě existuje účinné očkování. Repelent, vhodné oblečení a kontrola těla ponávratu z venku jsou stále důležité, ale samy o sobě nemusí stačit.

Klíště není jen problém lesa

Mnoho lidí si myslí, že klíště mohou chytit hlavně při výletu do lesa. Ve skutečnosti se klíšťata běžně vyskytují i v městských parcích, na zahradách, loukách, hřištích, u vody nebo na okrajích cest. Aktivní bývají hlavně od jara do podzimu. Vyhovuje jim vlhko a mírné teplo. Pokud je zima mírná a jaro přijde brzy, mohou se objevovat už velmi časně.

Ochrana proti klíšťatům proto není jen téma pro turisty. Týká se i lidí, kteří venčí psa, pracují na zahradě, chodí běhat, jezdí na kole nebo tráví víkendy na chatě.

Co je klíšťová encefalitida?

Klíšťová encefalitida je virové infekční onemocnění přenášené infikovaným klíštětem. Virus může napadnout centrální nervový systém, tedy mozek a mozkové obaly.

Průběh může být různý. U některých lidí je lehčí, u jiných může vést k dlouhodobým následkům, například bolestem hlavy, poruchám soustředění, únavě, poruchám spánku, problémům s rovnováhou nebo nervovým obtížím.

U těžších průběhů může být nutná hospitalizace. Riziko komplikací roste zejména s věkem.

Proč se klíšťová encefalitida neléčí antibiotiky?

Klíšťová encefalitida je virové onemocnění, a proto na ni antibiotika nefungují. Lékaři mohou tlumit horečku, bolest, nevolnost nebo neurologické komplikace, ale neexistuje jednoduchý lék, který by virus přímo odstranil.

Právě proto má očkování tak velký význam. U této nemoci je prevence zásadní, protože možnosti léčby jsou omezené hlavně na podporu organismu a zvládání příznaků.

Jak se nemoc může projevit?

Začátek onemocnění může připomínat běžnou virózu. Objevit se může únava, zvýšená teplota,

bolesti hlavy, bolesti svalů nebo celková slabost. U části pacientů pak nastane krátké zlepšení. Poté se ale může rozvinout druhá fáze, kdy nemoc zasáhne nervový systém.

Varovné příznaky jsou zejména:

• silná bolest hlavy,
• vysoká horečka,
• ztuhlost šíje,
• zvracení,
• světloplachost,
• poruchy rovnováhy,
• zmatenost, třes nebo slabost končetin,• výrazná únava, která neodpovídá běžné viróze.

Pokud se takové příznaky objeví po přisátí klíštěte nebo po pobytu v přírodě, je potřeba kontaktovat lékaře.

Jak se chránit před klíšťaty?

Základní prevence má stále velký smysl. Při pobytu venku pomáhá:

• používat repelent,
• nosit světlé oblečení, na kterém je klíště lépe vidět,
• volit dlouhé nohavice a pevnější obuv,
• vyhýbat se vysoké trávě a hustému porostu,
• po návratu domů zkontrolovat celé tělo,
• nezapomenout na podkolenní jamky, třísla, podpaží, oblast za ušima a vlasovou část hlavy.

Kontrola těla po pobytu venku je důležitá u dospělých i u dětí. U dětí je potřeba, aby ji provedl dospělý, protože si klíštěte v méně viditelných místech nemusí všimnout.

Repelent a kontrola těla ale mají své limity. Klíště si člověk nemusí všimnout hned a virus klíšťové encefalitidy se může přenést poměrně brzy po přisátí. Proto je očkování nejspolehlivější ochranou přímo proti této nemoci.

Očkování proti klíšťové encefalitidě: co je dobré vědět

Vakcína proti klíšťové encefalitidě pomáhá tělu vytvořit ochranné protilátky proti viru. Pokud se očkovaný člověk setká s virem při přisátí infikovaného klíštěte, imunitní systém je připraven reagovat. Očkování je určeno pro děti i dospělé. Konkrétní vakcínu a očkovací schéma doporučí lékař podle věku, zdravotního stavu a toho, zda je potřeba běžné nebo zrychlené schéma.

Důležité je, že vakcína chrání proti klíšťové encefalitidě, ne proti všem nemocem přenášeným klíšťaty. Nechrání například proti lymské borelióze. Proto je i po očkování potřeba používat repelent a po návratu z přírody se kontrolovat.

Jak očkování probíhá?

Základní očkování se obvykle skládá ze tří dávek. První dávka nastartuje imunitní odpověď. Druhá dávka se podává po určitém odstupu a ochranu výrazně posílí. Třetí dávka ochranu dokončuje a prodlužuje.

Očkování se podává injekcí do svalu, nejčastěji do paže. Po očkování může být místo vpichu citlivé, zarudlé nebo mírně oteklé. Někdy se objeví únava, bolest hlavy, zvýšená teplota nebo bolest svalů. Tyto reakce bývají obvykle mírné a během krátké doby odezní.

Kdy je nejlepší začít?

Ideální je začít s očkováním v zimě nebo časně na jaře, aby si tělo stihlo vytvořit ochranu ještě před hlavní sezónou klíšťat. Začít se ale dá kdykoliv během roku. Pokud už sezóna běží, lékař může doporučit zrychlené očkovací schéma. To se hodí například pro člověka, který plánuje dovolenou v přírodě, odjíždí na tábor, často pracuje venku nebo se rozhodl očkování neodkládat.

Není nutné čekat až na další zimu. Důležité je poradit se s lékařem a zvolit postup, který odpovídá vaší situaci.

Přeočkování: proč jedna série nestačí navždy

Po základním očkování je potřeba v dalších letech přeočkování. Ochrana totiž časem klesá. Interval přeočkování závisí na věku, použité vakcíně a doporučení lékaře. U mladších zdravých dospělých bývá interval delší, u starších osob může být kratší.Praktický lékař nebo očkovací centrum pomůže ověřit, kdy je další dávka vhodná. Pokud člověk na přeočkování zapomene, neznamená to automaticky, že musí začínat znovu. Je ale dobré se poradit s lékařem a očkování doplnit co nejdříve.

Pro koho je očkování zvlášť důležité?

Očkování má smysl pro každého, kdo tráví čas venku. Zvlášť vhodné je pro:

• osoby starší 50 let a seniory,
• děti jezdící na tábory nebo školy v přírodě,
• turisty, cyklisty a běžce,
• chataře, chalupáře a zahrádkáře,
• pejskaře, lesníky a lidi pracující venku,
• osoby žijící v oblastech s vyšším výskytem klíšťat.

V České republice je očkování proti klíšťové encefalitidě hrazeno z veřejného zdravotního pojištění osobám starším 50 let. Mladší lidé mohou často využít příspěvek své zdravotní pojišťovny z preventivních programů.

Můžu se očkovat, když už je sezóna klíšťat?

Ano, očkování lze zahájit i během sezóny. Je ale důležité vědět, že ochrana nevzniká okamžitě v den očkování. Tělo potřebuje čas na tvorbu protilátek.

Do té doby je potřeba dál používat běžná opatření: repelent, vhodné oblečení a kontrolu těla po návratu z venku.

Kdo by měl očkování nejdříve probrat s lékařem?

Očkování je vhodné konzultovat s lékařem zejména v případě:

• akutního horečnatého onemocnění,
• závažné alergické reakce po předchozím očkování,
• výrazně oslabené imunity,
• těhotenství nebo kojení,
• závažného chronického onemocnění,
• nejistoty ohledně předchozích dávek.

Lékař pomůže rozhodnout, zda očkovat hned, očkování odložit, nebo zvolit individuální postup.

Častý omyl: „Když jsem očkovaný, klíště už nevadí“

Očkování chrání proti klíšťové encefalitidě, ale klíšťata mohou přenášet i jiné infekce. Nejznámější je lymská borelióza, proti které běžné očkování dostupné není.

Proto i očkovaný člověk musí klíšťata řešit: chránit se před nimi, kontrolovat tělo a přisáté klíště co nejdříve odstranit.

Kdy kontaktovat lékaře?

Lékaře kontaktujte, pokud se po přisátí klíštěte nebo po pobytu v přírodě objeví:

• horečka,
• silná bolest hlavy,
• ztuhlost šíje, zvracení nebo světloplachost,
• zmatenost, poruchy rovnováhy nebo výrazná slabost,
• neurologické příznaky,
• zvětšující se červená skvrna kolem místa přisátí.